CELOSTÁTNÍ SETKÁNI 2012
8. celostátní setkání Čechů z rumunského Banátu
9. června jsme se znovu setkali, přátelé a příbuzní, abychom se vyplakali, pobrečeli , zavzpomínali a spolu radovali, tančili a oslavovali. Díky našim organizátorům (p. Jarda Balát, Johan Balát, Venca Pec, Adam Vochoc a Josef Štěpnička) se toto setkání stalo realitou.
Setkali jsme se asi 150 osob, někteří v krojích reprezentujících naše vesnice, v kostele Nejsvětější Trojice na Střekově, abychom společně s otcem Mazurou, otcem děkanem Šimáčkem a evangelickým kazatelem Aloisem Klepáčkem, poděkovali Pánu Bohu za každý den a také za tento významný den. V kázání kazatele Klepáčka se přirovnala historie nás Čechů z rumunského Banátu k historii izraelského národa při vyhnanství a následně návratu do zaslíbené země, pro nás domů. Důležité bylo konstatování, že to co nás drželo, drží a držet bude a proč jsme dokázali vytrvat v naší kultuře, naších zvycích, je víra v Pána Boha. Možná i proto jsme tak odlišní od většiny obyvatelstva ČR.
Potom všichni společně jsme pokračovali do sálu společnosti Setuza, kde už naši organizátoři přichystali společný oběd. Celou akci moderovali manželé Monika a Alois Havlíčkovi. Při této příležitosti poctili nás svou účastí p. František Draxel, předseda Svazu Čechů z rumunského Banátu, a bývalý velvyslanec ČR v Rumunsku jeho excelence p. Jaromír Plíšek. Předseda p. Draxel nám připomněl jednu důležitou věc a to, že nemáme zapomínat na naše prarodiče, kteří zůstali v Rumunsku, ale máme jim pomáhat, navštěvovat a potěšit je pokaždé, kdy je to možné. Jeho excelence p. Plíšek zase vyzdvihnul naše přednosti, naši minimálně dvojitou kulturu, ovládání alespoň dvou jazyků a naši pracovitost a schopnost rychlé integrace ve společnosti.
Potom následoval volný program, někteří si vyprávěli, společně si zazpívali, někteří se zúčastnili různých soutěží a další se šli na Větruši kochat panoramatem města Ústí nad Labem. Večer už to bylo jiné, tréma setkání spadla z nás a zase v počtu 400 osob jsme to rozjeli na parketě. K tanci hrála skupina Weltmaistro Band a děvčata i mládenci v krojích nebo v civilu se předváděli v tančení. Po chvíli na parketě nezbylo ani nejmenší místečko bez toho, aby se tam netančilo. Zábava pokračovala do ranních hodin. Ti vytrvalejší odcházeli potom, co slunce už bylo vysoko nad zenitem.
Na konci poděkujme společně organizátorům, dětem, které předváděly naše staročeské tance, i skupině Freedom s moderním tancem, poděkujme Pánu Bohu za to, že jsme se mohli toho zúčastnit, být součástí české kultury včera i dnes. Bůh nám žehnej!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář